Honda 1300 a 145
Světoznámé nejprodávanější modely Civic a Accord s dlouhou životností nevznikly ze dne na den nebo z ničeho. Než vznikly tyto s nadsázkou skvělé a úspěšné modely, prošla společnost cestou pokusů a omylů s modely Honda 1300 sedan a kupé s pohonem předních kol z let 1969-1972. V té době byl Soichiro Honda zastáncem vzduchem chlazených motorů a své přesvědčení obhajoval následující logikou: „Protože vodou chlazené motory nakonec používají k chlazení kapaliny vzduch, můžeme vzduchové chlazení zavést hned od začátku.“ Jak už název napovídá, vozy byly vybaveny čtyřválcem o objemu 1,3 litru s jedním horním vačkovým hřídelem. Nutno podotknout, že poměrně svižný – v základním provedení (sedan 77 a kupé 7) vyvíjel 100 k a se čtyřmi karburátory místo jednoho celých 115 k při 7300 min-1 (sedan 99 a kupé 9).
V roce 1972 předala „třináctistovka“ štafetu modelu Honda 145. Poté, co si inženýři pohráli se „vzduchovými motory“ a správně vyhodnotili jejich nejasné vyhlídky, vyvinuli pro nový model 1,4litrový kapalinou chlazený motor. Místo karburátoru použili systém vstřikování paliva. Karoserie jsou stejné – sedan a kupé s minimálními rozdíly oproti předchůdcům. Honda 145 sjela z montážní linky jen několik let a nebyla po ní nijak závratná poptávka. Proto také malý náklad – 9736 kusů.
Honda Vamos
Společnost dala světu crossovery nejrůznějších formátů, ale k čistě terénním vozům se většinou chovala chladně. Zdá se, že topmanažeři nikdy nebyli ochotni dát svolení k vytvoření rámového SUV. Místo aby Honda vynakládala prostředky, zavěšovala jmenovky na cizí modely. Například raný Crossroad je odznakem Land Roveru Discovery. A první a druhý Passport jsou varianty modelu Isuzu Rodeo. Pravda, terénní vůz vlastní konstrukce tu ještě byl. Zcela originální, jak se na skutečnou Hondu sluší.
Je poměrně obtížné označit Vamos za SUV v tradičním slova smyslu. Má nosnou voděodolnou karoserii bez dveří a odnímatelnou plátěnou střechu. Nečekejte dělené nápravy na pružinách, charakteristické pro terénní vozy těch let (Vamos se vyráběl v letech 1970 až 1973) – vpředu jsou vzpěry McPherson a vzadu schéma De Dion, což je jakýsi kompromis mezi nezávislým a závislým zavěšením. Vedoucí náprava je pouze zadní, což na průchodnosti a atraktivitě v očích kupujících nepřidává. Vůz je však alespoň velmi lehký – váží něco málo přes půl tuny. V těžkém terénu je to jednoznačné plus. Motor je dvouválec o objemu 354 cm3 a výkonu 30 k, převodovka je čtyřstupňová manuální. Firma měla velké výrobní plány, ale kvůli novým bezpečnostním normám jim nebylo souzeno se naplnit. Nakonec se podařilo smontovat pouze 2 500 vozů Vamos.
Honda Life Step Van a Pick-up
První generace městského drobečka Life se vyráběla v letech 1971 až 1974. Poté nastala téměř dvacetiletá pauza – k oživení názvu došlo až v druhé polovině devadesátých let. A jestliže modernější modely byly pětidveřové hatchbacky, nabídka patriarchy rodiny byla širší. Kromě třídveřového hatchbacku, čtyřdveřového a dvoudveřového sedanu zahrnovala i mikrobus Step Van.
Step Van je poměrně pokrokový – s uspořádáním motoru vpředu a pohonem předních kol. Na jedné straně takové řešení zmenšilo délku užitného objemu. Na druhou stranu umožnilo vytvořit rovnou a nízkou podlahu, protože nebylo nutné táhnout hnací hřídel k zadní nápravě. Dodávka má skutečně hračkářské parametry: délka – 2995 mm, dvouválcový motor o objemu 356 „kubíků“ (30 k) s kapalinovým chlazením, hmotnost – až 605 kg. Současně může na palubu pojmout 300 kg nákladu a další dvě osoby navíc.
Pro ty, kteří potřebovali především nosnost, byl vyroben vůz se stejnou pohonnou jednotkou. Při vlastní hmotnosti 550 kg převážel v korbě až 350 kg. Life Pick-up nebyl příliš oblíbený, protože zákazníci často volili nákladní automobil Honda řady TN s „letadlovým“ motorem a delší karoserií. Celkem bylo vyrobeno 1132 exemplářů. Pro srovnání: Step Van byl mnohem populárnější: Bylo vyrobeno 17 165 kusů.
Honda dnes 4WD
Malý hatchback s pohonem všech kol nebo superfunkční jednokolka je ryze japonskou záležitostí. Japonské firmy se navíc neohýbají ke kei-cars se všemi hnacími koly, což z nich dělá národní exotickou „lahůdku“. Skvělým příkladem je Honda Today.
Today zahájil svou kariéru v roce 1985 s rekordně dlouhým rozvorem 2330 mm (i díky zvláštnostem uspořádání zadního zavěšení), třídveřovou karoserií a „dvojkou“ o objemu 545 cm3 (31 k). Trvalý pohon všech kol spolu se zadním nezávislým zavěšením byl nabízen v roce 1990. Pak právě vyšlo nové vydání předpisů pro kei-cars, umožňující zástavbu motorů do objemu 660 cm3 (maximum – 64 k) a zvětšení délky na 3,3 metru. Kupující tak získali univerzální a o něco prostornější model s 656centimetrovou „trojkou“ o výkonu až 52 koní za přítomnosti vstřikovače.
Honda EV Plus
Kompaktní „třídveřák“ s oběhem jako elitní supersport – teď už jste viděli všechno! Pro Státy bylo vyrobeno 300 kusů, několik desítek pro japonské zákazníky a dalších pět kusů dostali Evropané. Důvodem ultra malé série je technika. Jak už asi tušíte podle názvu, vůz je vybaven elektrickým pohonem. Teď už to nikoho nepřekvapí, ale v roce 1997 byla taková věc vnímána jako něco neobvyklého. Model byl navíc nabízen v rámci tříletého leasingového programu za 455 dolarů měsíčně. V ceně leasingu byla zahrnuta údržba, silniční asistence a havarijní pojištění. Byla zde také zvláštní nuance, že každé tři roky bylo nutné vyměnit baterii za 20 000 dolarů. Tato okolnost předurčila potřebu leasingového programu.
Člověk má dojem, že formát malého hatchbacku svázal designérům ruce – vůz nevypadá jako futuristická mimozemská kosmická loď, jako například GM EV1. Přední kola roztáčel motor o výkonu 66 koní, který byl napájen trakční baterií o výkonu 28,7 kW⋅h. Pohotovostní hmotnost vozidla byla 1630 kg, z toho 486 kg připadalo na baterii. Maximální rychlost je 130 km/h, dojezd podle testů 127 km na dálnici a 170 km ve městě. Po skončení doby pronájmu byly elektromobily vráceny společnosti Honda a zničeny.
Honda Beat
Přísné limity třídy kei-car výrobce nikdy neomezovaly – supermini v japonštině může být cokoli. Dokonce i sportovní vůz! Maličký Beat (roky výroby 1991-1996) připomíná dětskou hračku, ale zaujme svou technickou částí. Na délku měří 3295 mm, má motor uprostřed a pohon zadních kol.
Zárodek „dospělého“ supersportu pohání „trojka“ o objemu 656 cm3. Nemá přeplňování – v té době konstruktéři Hondy plně věřili ve výkon vysoce přeplňovaných atmosférických motorů. Je zde však systém MTREC (Multi Throttle Responsive Engine Control) s individuálními škrticími klapkami na každém válci. Výkon činí 64 koní při 8 100 ot/min. Roadster nepředvádí závratné sekundy do „stovky“, ale spousta jasných emocí je jednoznačně zaručena.
Honda Civic Mugen RR
Sportovní vozy Civic Type R osmé generace se v závislosti na trhu výrazně lišily. Evropanům a fanouškům v ostatních regionech byl nabízen třídveřový hatchback (FN2) s kapkovitou konstrukcí, 2,0litrovým „čtyřválcem“ o výkonu 201 koní a zadním polonápravovým zavěšením. Pro své oblíbence si Japonci schovali progresivnější sedan (FD2). Zadní zavěšení je nezávislé, motor je nucený až 225 koní, standardní výbava zahrnovala samosvorný diferenciál. Vůz je krásný v sériové podobě a velmi zajímavý pro modernizaci, kterou použila divize Mugen.
Seznamte se s Civicem Mugen RR – vzácným sportovním vozem a snem nekompromisních hondofilů. Bylo vyrobeno pouze 300 exemplářů v barvě Milano Red a s komplexními úpravami. Skromná série automaticky dělá ze Civicu sběratelský kousek, přestože nebyl vytvořen pro obdiv, ale pro agresivní jízdu na závodních tratích. Motor s jinými vačkovými hřídeli, novými měniči a sportovním výfukovým traktem dosahuje výkonu 240 k při 8000 ot. Nárazníky jsou z uhlíkových vláken, kapota je vyrobena z hliníku. Sportovní sedadla Recaro SP-X.
Honda CR-Z Mugen RZ
CR-Z je příkladem originální vize Hondy o tom, jaký může být rychlý hatchback. Samozřejmě se nejedná o žádný Type R. Za clonou agresivního vzhledu pracují hybridní „střeva“ – 1,5litrový „atmosférický“ se systémem změny fází rozvodu plynu i-VTEC a elektromotor o výkonu až 20 koní. Na vrcholu – nepříliš inspirativní výkon 132 k po modernizaci v roce 2012. Požadavkům těch, kteří chtěli rychlejší CR-Z, Mugen opět vyhověl.
Benzínový motor byl díky odstředivému mechanickému přeplňování vytočen až na 156 k. Bylo napumpováno odpružení a brzdy a instalovány aerodynamické prvky. Honda CR-Z Mugen RZ se stejně jako Civic Mugen RR nevyráběla sériově – pouze 300 kusů. Samozřejmě pouze pro japonský trh.
Co si myslíte o vzácné Hondě? Už jste někdy viděli nebo snad vlastnili takový unikátní vůz? Podělte se o svůj názor v komentářích!
0 Comments